U dědy, který tu chytával ryby. U rodinných příběhů z Komína, které znám odmala. Na letišti, kam jsem chodila jezdit na koně. Moje vzpomínky na Komín nezačínají politikou. Začínají rodinou.
A možná právě proto jsem do politiky nakonec vstoupila.
Profesně se pohybuji v byznysu a investicích a vedu vlastní firmu. Jsem zvyklá rozhodovat, nést za svá rozhodnutí odpovědnost a věci dotahovat. Zároveň dokončuji doktorát, který mi dává druhou perspektivu — učí mě dívat se na problémy do hloubky, pracovat s fakty a hledat řešení místo rychlých odpovědí.
Obojí chci přinést na radnici: schopnost dobře se rozhodnout a schopnost věci skutečně dotáhnout.
Protože v Komíně jsou to často velmi konkrétní věci. Chodník, který končí uprostřed ulice. Místo, kde se špatně přechází. Prostor pod mostem, který může sloužit dětem. Nebo cesta, ze které může vzniknout Včelí stezka.
Nechci Komín řídit od stolu. Chci naslouchat, rozhodovat podle faktů a potom věci dotáhnout.
Komín je součástí příběhu mojí rodiny. Teď chci převzít odpovědnost za kus jeho dalšího příběhu.